Tommy Robinson at Speaker’s Corner. Photo: Wikimedia Commons
1.939 slov
English original here
Zatím nejnovější lež v probíhající sáze jménem Tommy Robinson přišla ve formě zprávy, že byl nařízen jeho přesun z věznice s nižším podílem muslimů do zařízení obsazeného z „71% muslimy“. Logickým závěrem pak má být, že se britská vláda vědomí snaží Tommyho zbavit tak, že ho pošle mezi nepřátelsky naladěné muslimské trestance, kteří už špinavou práci udělají za ni. Původcem této informace podle všeho je Tommyho „manažer“ Caolan Robertson.
Vzhledem k tomu, jak zkresleně Robinsonovi příznivci informovali o jeho pokusu upoutat na sebe pozornost, kvůli němuž se dostal za mříže, jsem byl k této novince značně skeptický a rozhodl se pokusit najít věrohodnější vysvětlení. Pokud jste nečetli můj starší článek shrnující kauzu, najdete jej tady.
Jeho fandové se náš snaží přesvědčit, že jakákoliv naděje na spravedlnost dosaženou formálními prostředky je v Británii ztracena. A proč? Protože Schrödingerova muslima za jeho zločiny nikdy nezatknou – pokud tedy na pomoc nepřispěchá někdo jako Tommy. Proto bychom ho podle jeho apologetů neměli odsuzovat za jeho nedávnou eskapádu, přestože jí ohrozil průběh tohoto i dalších procesů. Jakmile se však Tommy ocitne ve vězení, Schrödingerův muslim tam na něj už nějakým způsobem čeká v hrozivých počtech, připravený ohrožovat jej na životě. (Pozn. DP – v anime Hellsing je postava chlapce s kočičíma ušima pojmenovaná po Schrödingerovi. Ten má schopnost „být všude a nikde“. Zdroj: Wikipedia)
Jak to tedy je? Byl Schrödingerův muslim za své zločiny uvězněn? Jak jsem upozornil ve svém předchozím článku, muslimové do vězení každopádně chodí. Oficiální britské statistiky ukazují, že závratné tři čtvrtiny lidí uvězněných za zneužívání dětí ve Spojeném království tvoří muslimové.
Selhal systém – a to opakovaně? Ano. Mělo by nás to hněvat? Jistě. Měli bychom usilovat o to, aby se už nic podobného neopakovalo? Nepochybně. Systém však ještě stále častěji funguje, než nefunguje – a Tommyho kaskadérština opravdu snížila pravděpodobnost zdárného dovršení soudního řízení. Proto si nezasluhuje naši podporu. Nepromyšlené a kontraproduktivní akce nejsou důvodem k sympatiím – naopak by nás mělo rozlítit, že s námi nakládají jako s pitomci, jako když Robinson předstírá pobouření a překvapení poté, co dá jasně najevo srozumění s tím, že za své konání bude zatčen.
Tvrdit, že stát přišel s nějakou vykonstruovanou záminkou k zatčení Tommy Robinsona, jen aby ho umlčel, je naprosto směšné. Byl totiž zatčen za naprosto stejný skutek, jakého se dopustil už při dřívějším procesu – a pokud ho britský establishment jednoduše chtěl „dostat“ za každou cenu, poslal by ho za mříže už po prvním provinění. Nic takového ale neučinil a nechal ho jít – s varováním, aby už nic takového znovu neudělal. Ale Tommy šel – a udělal právě to. Jestliže má tedy být obětí, tak jedině své vlastní stupidity. Pravděpodobnějšími obětmi jsou ale myslím ti, kdo mu skočili na lep, a teď mu posílají peníze nebo pochodují ulicemi, kde riskují újmu a zatčení – kvůli lži. Ale možná si Robinson jen uvědomil, jak výnosný může být rozsudek odnětí svobody, když viděl ohlas drobných dárců po svých minulých zatčeních.
Proto se mi příliš nechce bez dalšího přijmout, když mi nyní stejní lidé tvrdí, že stát hodlá předhodit Tommyho muslimským hordám, aby se ho zbavil na dobro. Opět – pokud bylo jejich záměrem toto, proč se ani nepokusili dostat ho do vězení, když byl za stejný čin odsouzen posledně? Nechce se tomu věřit.
Rád bych zdůraznil, že nic z toho není oficiálně potvrzeno, protože stát nesmí zveřejnovat detaily k případu. Jedná se tak výhradně o výsledky mého vlastního šetření. Tommy Robinson byl však zdá se přemístěn z jedné věznice do druhé, aby byl blíž své rodině. K jeho zatčení došlo v Leedsu. Následně byl převezen do vězení ve městě Hull, asi hodinu cestu od Leedsu. Leeds i Hull leží v severní polovině Anglie (pro Brity souhrnně „Sever“) v regionu Yorkshire a Humber. Robinson i s rodinou žije v Lutonu v jižní Anglii, asi hodinu od Londýna.
Podle dostupných informací Robinsona přesunuli „někam na východ Midlands“ i když konkrétní město nemohlo být oficiálně specifikováno. Při pohledu do Google Maps leží Hull asi tři hodiny jízdy od Lutonu. Od Lutonu nejvzdálenější oblastí východních Midlands je hrabství Derbyshire, nejbližší pak hrabství Northamptonshire. Do Derbyshire je to z Lutonu asi dvě hodiny, na cestu do Northamptonshire stačí jen asi 50 minut. Tommyho Robinsona tedy přesunuli do věznice, do níž je z jeho domova o hodinu až dvě kratší cesta. Takový je zdaleka nejpravděpodobnější důvod přemístění.
You can buy The Alternative Right, ed. Greg Johnson, here
Za zmínku jistě stojí i znění původního komentáře Caolana Robertsona: „Našli jsme si statistiku věznice, je tam asi 71% muslimů. Vážně, vážně, vážně zlé. V té poslední to bylo okolo dvou procent.“
Slova „našli jsme si statistiku“ jasně mají vyjadřovat vlastnictví oficiálně pořízených, „tvrdých“ a nenapadnutelných dat o skladbě osazenstva daného nápravného zařízení. To však nemůže obstát ani při zběžném zkoumání, protože v celé zemi není jediná věznice, kde by muslimové tvořili 71% trestanců. Celkově představují asi 6% britského obyvatelstva a kolem 15% uvězněných. Budeme-li se zabývat jen lidmi staršími 15 let, je to oproti celkové populaci asi čtyřnásobně vyšší zastoupení. Po vyvrácení původního tvrzení se Robertson snažil zachránit situaci slovy, že podle Tommyho Robinsona „to vypadá“, jako by vězni v jeho křídle věznice byli z asi 70% muslimové.
Jde však o zjevnou nepoctivost: nikdo jen tak náhodou nemluví o „nalezení statistiky“ – a kdo přeletí pohledem skupinu lidí, aby obratem přišel s číslem tak přesným jako „jedenasedmdesát procent“? Tihle lidé vás mají za hlupáky, což by vás nemělo nechat klidnými. 1]
Jak se ukázalo, 7,4% z 1 062 vězňů v Hullu jsou muslimové, celkem tedy 79. I když nevíme, kam do Midlands Robinsona přesunuli, jediným konkrétním jménem, jež dosud zaznělo z úst šiřitelů této paranoi zaznělo, je HMP Leicester. Z tamních 308 lidí ve výkonu trestu jich je 44 muslimské víry, tedy 14,3%. Jestliže tedy Robinsona převezli z Hullu do Leicesteru, počet muslimů kolem něj se snížil takřka o polovinu.
„Zavraždění“ Kevina Crehana
Jednou z oblíbených dezinformací v našich kruzích je případ Brita Kevina Crehana, odsouzeného k ročnímu odnětí svobody za umístění plátků slaniny na kliky místních mešit a vyvěšování letáků s nápisem „Pryč s mešitami“ v jejich okolí. Muslimové ho prý asi v polovině jeho trestu za mřížemi zavraždili. Tato zpráva, která ovšem vůbec nemluví o příčině smrti, je na sociálních sítích neúnavně sdílena coby „důkaz“, že Tommymu Robinsonovi bezprostředně hrozí smrt z rukou muslimů.
Jak se ovšem ukázalo, Crehan zemřel na předávkování metadonem. Zbylí tři spolu s ním zatčení pachatelé, včetně jeho manželky a dalšího muže a ženy, si odseděli své tresty v délce 4 až 9 měsíců, a z vězení vyšli bez újmy. Pokud vím, nedošlo dosud ve Spojeném království k jedinému případu zavraždění muslimy ve věznici.
Na závěr bych čtenáře rád ujistil, že necítím sebemenší sympatie k levici, přestože se náhodou shodujeme na hodnocení akcí Tommy Robinsona z poslední doby. Před rokem jsem napsal esej „Bad Apples“ (Shnilá jablka). Má teze zněla, že podle levice je rozmanitost (diverzita) obecně a z podstaty dobrem, zatímco my ji považujeme za příčinu nevykořenitelného a podvědomého konfliktu, který bude znovu a znovu vstupovat do lidských záležitostí – podobně jako musíte nafukovací míč tlačit neustále pod hladinu, aby nebyl vidět.
Chci tím říct, že zkažená levicová jablka oslabují argument levice a prokazují pravdivost těch našich. Podobný efekt podkopání levicových pozic a důkazu pravdivosti našich mají ale i naše vlastní špatná jablka: jak si totiž někdo jako Tommy Robinson mohl získat masovou podporu a vyvolat občanské nepokoje podvodnými eskapádami?
Odpověď je jasná: diverzita
Nacpat vedle sebe do jedné země radikálně odlišné skupiny lidí a následně je trestat za to, když si uvědomí, že spolu nevycházejí, se podobá situaci, kdy zaměstnanci zoologické zahrady ubytují kočky a psy do stejné klece, jen aby zvířata obratem zbili pokaždé, když na sebe začnou vrčet. Dokud je ale budete nechávat v téže kleci, budete mít i zbytečné násilí, jemuž by se dalo snadno vyhnout, pokud by kočky i psi dostali svůj vlastní prostor. A dokud budete trvat na tom, že rozmanitost je třeba podporovat za každou cenu, budete se potýkat i s problémy jako masové znásilňování gangy etnických predátorů a postavičkami jako Tommy Robinson, které frustraci lidí z těchto problémů přetavují ve svůj osobní prospěch.
Abych si ale svými argumenty mohl být skutečně jistý, existuje alespoň jedna možnost, jak by na Robertsonovu tvrzení být kus pravdy: kdyby Robinsona převezli do HMP Onley na východě Midlands, asi půl hodiny od Lutonu. I když se mi nepodařilo najít přesná čísla, pobývá v současnosti v Olney přes sedm stovek trestanců a až 30% z nich by mohli být muslimové. To by znamenalo více než dvě stě muslimských vězňů v Onley, kde tím pádem skutečně dochází k problémům s násilím a drogami častěji než v ostatních zařízeních. Dokud se to ale neprokáže, příliš bych se na tuto možnost neupínal.
A konečně – než někdo namítne, že bychom se neměli ostýchat využít tyto lži pro vlastní propagandu – bych rád věděl, jak přesně by to podle vás mělo probíhat. Čeho konkrétně by nám lhaní v této záležitosti mělo pomoci dosáhnout, co není možné docílit pomocí pravdy?
Momentálně je podle všeho jediným efektem přesun prostředků početných dárců na účty Tommyho Robinsona a výzvy k jeho propuštění. Ani jedno z toho nám ale nijak nepomáhá. Domnívá se někdo, že kdybychom o Tommym říkali jen hezké věci, o své příspěvky a publicitu, by se s námi podělil? Pokud je naše motivace takováto, stačí se jednoduše zaprodat Konzervatismu s. r. o. a zabalit to.
Pokud však máte za to, že masové pochody za Tommyho jsou nezbytným předpokladem revoluce, jak konkrétně by to podle vás mělo vypadat? Jaká bude revoluce, kterou se jim podle vás podaří uskutečnit a jaké konkrétní kroky podle vás k jejímu úspěchu podniknou?
A co je důležitější: jestliže skutečně věříte výše nastíněnému, proč se podle vás jedná o něco natolik křehkého, že hrstka článků nějakým způsobem znemožní uskutečnění těchto plánů?
Podělím se s vámi o svou strategii.
Za prvé: odměňování nesprávných akcí, které před skutečnými počiny upřednostňují publicitu, škodí nám všem, takže je proti němu třeba bojovat. Konkrétněji tím vzniká soustava pobídek, která bude mít negativní dopad na celé hnutí: podnikněte něco hmatatelného na pomoc obětem z Rotherhamu – a můžete se těšit jen na nezájem a zapomnění. Využijte problém, aniž byste podnikli cokoliv užitečného k jeho řešení, a následně riskujte skutečnou újmu obětí kvůli vlastní sebepropagaci – a dostane se vám příjemné kompenzace v podobě slávy a peněz.
Dobrý příklad: Byly to snahy Britské národní strany (BNP) před více než 15 lety, díky nimž se případům konečně dostalo větší pozornosti a začalo se s nimi něco dělat. Jmenovitě to byla Marlene Guestová, která neúnavné práci na celé věci věnovala poslední léta svého života. A přesto, jak vzpomíná exčlen BNP a dnes šéfredaktor Mjolniru David Yorkshire, se Robinsonova EDL proti BNP už od počátku vymezovala a projevovala jí nepřátelství. Nyní udělal Robinson něco, co ohrožuje zdar snah započatých BNP – a jeho stoupenci říkají, že je to vlastně jedno, protože „v rámci systému“ je prý jakýkoliv úspěch beztak nemožný.
Pokud by takto smýšlela BNP, pachatelé z Rotherhamu by nikdy nestanuli před soudem. Naštěstí se zachovala jinak, a tak byli mnozí násilníci potrestáni. Existuje celá řada lidí, kteří jsou příliš inteligentní, zodpovědí a poctiví, než aby uvěřili podobným nejapnostem. Tito lidé, které podporou nepoctivosti odrazujeme, jsou těmi nejlepšími z nás.
Místo jejich dalšího odcizování bych jim raději vyslal signál, že existuje prostor, kde jsou nejen vítáni, ale také zoufale potřební. Až shromáždíme všechny naše nejlepší lidi na jednom místě, budou naše další kroky mnohem jasnější a zřetelnější.
Mnozí z nich už tady jsou, takže vytrvale pokračujme v jejich shromažďování.
This translation originally appeared at Delian Diver.
Poznámka
1] Když Robertson slevoval z velice specifického a pochyby nepřipouštějícího tvrzení, že „našli statistiky vězení“, pochopitelně změnil cifru ze 71 na 70%. Pro dosažení větší míry uvěřitelnosti upravil i zbytek historky: 71% zní jako tvrdá statistika, zatímco 70% může být odhadem dovozeným z pozorování jednotlivce. Takže i když to možná není tak nehorázná lež, jak se ji snažím vykreslit, zůstává zcela očividnou lží.